O mně

Jmenuji se Daniela Kulkusová.

Má cesta seberozvoje začala v roce 2010, kdy se mi dostala do rukou má první kniha, která učila práci s myslí. Ta odstartovala touhu po poznání, kdo vlastně jsem a co chci. Mé vnímání světa v dětství formovala rodina, škola, společnost. Do cesty mi přicházely lehčí i těžší životní lekce. Obecně? Měla jsem a mám velké štěstí na lidi. I když, děly se i výjimky a ty mne učily, co vlastně od svého života chci a očekávám.

Zásadní průlom nastal v roce 2014. Bylo mi 25 let, naložila jsem si víc, než jsem mohla unést. Vše co jsem dělala muselo být super, bez ohledu na sebe sama.

Jednoho dne jsem se probudila na JIP v Olomouci. Nevěděla jsem kde jsem, kdo jsem, co je za rok. Nemohla jsem hýbat pravou rukou. Dostala jsem se na rozhraní života a smrti. Lékaři udělali vše pro moji záchranu a tam " nahoře" mne ještě nechtěli.

Diagnóza zněla : mozková embolie, mentalita 80-ti letého člověka po mozkové příhodě.

Tento stav trval několik hodin. Pak jako zázrakem "klik" a byla jsem zpět. Jediné, co mi tenkrát nešlo byl pohyb pravou rukou. Po pravidelném cvičení se to srovnalo. Po 14-ti dnech v nemocnici mi nebyly zjištěny žádné trvalé následky.

Rozhodla jsem se za podpory přátel a rodiny začít žít znovu a lépe. A jedno jsem s určitostí věděla! Už to nebude jako dřív.

Po návratů domů se mi začaly měnit priority života. Začala jsem více odpočívat. Pobyt v přírodě mne naplňoval klidem. Strávila jsem v ní mnoho času. To zvláštní nové kouzelné napojení.

Pár let nato se mi začaly objevovat panické ataky a úzkost. Řešila jsem je s odborníky alternativní medicíny. Věděla jsem, že můj problém klasická medicína nevyřeší.

Přátelé a rodina nechápali mé citlivé vnímání situací, a to zdaleka netušili, co vlastně prožívám. Z něčeho, co jsem si myslela, že je trest, se stal dar. Trvalo mi několik let, než jsem to pochopila a se svou citlivou vnímavostí se naučila pracovat. Pomocí knih, meditací, kurzů a zkušených terapeutů rozvíjím svoji cestu dál. 

Začaly se otevírat dveře k lidem s podobnými životními lekcemi, jako jsem měla já.

Na své životní cestě si mnohdy připadám jako Fénix. Jak v kariérním, tak v duchovním světě. Pochopila jsem, že opravdovost tohoto poslání je pro mne esenciální. Vede mne skrze můj životní příběh. Naplňuje mne předávat druhým v největší čistotě, radosti a upřímnosti to, kým se mohou stát, když budou chtít a začnou na sobě pracovat.